Jak na chleba z hliněné peci

Jak na chleba z hliněné peci

(Fotodokumentaci stavby pece NAJDEŠ ZDE)

Pod pokličkou projektu

Množí se mi tady dotazy na to, jak udělat pec, kterou jsme dělali před dvěma lety na táboře. Proto jsem to rychle sesmolil sem. Na začátek jen řeknu, že nejsem profík, ani si nemyslím, že na světě neexistuje lepší návod na to, jak to udělat. Jenže ty návody, které jsem dobře zpracované viděl, mě nepřesvědčily. Tak jsme to zkusili a dopadlo to dobře. Nejvíce dotazů mířilo na teplotu a samotné pečení v peci, tak jsem se o tom rozepsal více. Postup stavby je dobře popsaný v tomhle fotopostu. Velmi doporučuji si ho nastudovat. Tento text je doplňkové studium, který se zabývá věcmi, které se těžko zachycují na fotografiích. Klidně budu tuto poznámku dál upravovat – podle ohlasů.Ptáte se tedy, jak na to?

Jak dlouho vám to bude trvat?

Den (možná den a půl) intenzivní práce dvou lidí. Hodně záleží na dostupnosti materiálu. Zabaví se u toho klidně i víc lidí. Podle mě tři jsou tak nějak ideál. Některé věci si člověk může připravit předem.

Co si máte připravit?

Nebudu vypisovat všechny logické věci (lopatu, nůž …), ale spíš věci, které se osvědčily
a možná by byl trochu problém je řešit později.

  • nějakou starou (bavlněnou) látku
  • celtu, plachtu (na střechu -> nechcete, aby se vám pak pec hnedle rozmočila)
  • pekařskou lopatu (ideální je dřevěná -> buď nějaká upravená deska, nebo pečlivě otesaný delší špalek)
  • dlouhý smeták na vymetání popela (!!! ideálně s dřevěnými nebo jinak neroztavitelnými štětinami)
  • Pokud máte hezky rovnou podlahu pece, tak na vymetání stačí takové bidlo, které má na konci takový ten krupiérský shrnovač. (Ano, jsem si jistý, že to je terminus technicus pro tuhle věc. Přesně tak se to jmenuje.)
  • pořádné rukavice (vatované nejsou ty pravé, jo?)

Postup stavby je dobře popsaný a nafocený v tomhle postu. Včetně popisků.
To, co je tam vysvětleno, nevysvětluji tady. Když už tam budete, tak nezapomeňte lajknout stránku skautů, jo?

Materiál

  • Ideálním materiálem na zdi je jíl. Když nemáš, nebo nepoznáš jíl, tak bude stačit hlína.
  • My jsme pracovali s hlínou, která v sobě měla malý obsah jílu a šlo to vlastně krásně.
  • Vytvoříš takzvaný „jílment“. Smícháním jílu/hlíny, vody a nahrubo nalámaného suchého sena (přesněji otavy).
  • Tvořili jsme z toho takové (cca loket dlouhé) hady, ve kterých byly záměrně delší stébla. Aby to celé drželo lépe pohromadě.
  • Na konstrukci lískové proutky
  • Kamení. To správné kamení.

Vrstvy & velikost

  • Pec klidně může mít jen jednu vrstvu. Šlo by to i bez těch kamenů. Záleží jen na vás. My jsme dělali stěny pořádně tlusté, protože jsem si říkal, že když už se tam topí, tak ať to vydrží aspoň na nějaké delší pečení (nám to klidně vyšlo i na tři kola). Prostě – tenčí stěny dřív vychladnou.
  • Samozřejmě, že se dá i hrát s velikostí samotné pece. Ale je potřeba myslet na to, že je potřeba uvnitř rozdělat slušně velký oheň a pak tam nějak manipulovat s chlebem, tak to nemůže být miniaturní.

Schnutí pece

Ideální postup doopravdy je, že byste pec postavili, pak zastřešili (a zastínili) a nechali ji pár dní schnout. To by byl ideál. Ale kdo z vás to má? Takže:

  1. Postavíte pec.
  2. Necháte ji trochu odpočinout (pár hodin).
  3. A pak v ní začnete pomalu topit. Bude to těžké (kvůli té vlhkosti), ale půjde to.
  4. Je vlastně dost důležité, abyste tam nedonesli z jiných kamen hned kotel uhlíků a velký oheň. Rychlejší z vás už vědí proč, že? Protože opěrná konstrukce by shořela dřív než by stihly pěkně vytuhnout první centimentry stěn zevnitř. Takže žádný spěch. Pěkně si užijte rozfoukávání ohně, který nechce hořet.

Pec je hotová, když je úplně proschlá. Nejspíš trochu popraská. Pokud je dost tlustá, tak rozhodně nepopraská skrz. Klidně největší praskliny zamažte, ale není to nutné.

Zatápění v peci

  1. Rozdělávali jsme oheň smrkovým dřevem, ale pak jsme kotlili jen dlouhými naštípanými kusy bukového. Prostě něčím, co má větší výhřevnost.
  2. Když oheň perfektně hořel, tak jsme to narvali, co to šlo a nechali rozhořet a pak zavřeli všechny otvory.
  3. A pak čekali. Těžko teď říct, jak dlouho (možná hodinku, nevím).
  4. Zásadní je, že jsem pokaždé důkladně osahával celou pec. Abych se postupně podle dotyku naučil, jestli, ať už budeme kotlit, jak chceme, tak tahle pocitová teplota je maximum a stále na peci udržíme ruku, nebo to nikdy nevykotlíme víc než tak, že na peci neudržím ruku déle než dvě sekundy. (Je to složité vysvětlit – je to pochopitelné?)
  5. Pak jsme začali vymetat (viz níže podrobněji)
  6. Myslím, že to celé trvalo – od prvního škrtnutí zápalkou začátek vytahování uhlíků – tak 4 hodiny.

Prostě – navažte se svou pecí vztah. Seznamte se. A naučte se jí naslouchat. Budete jí pak rozumět. Nebo to aspoň předstírejte. Jako v životě.

Vymetání pece

  • Nezapomeňte, že chcete mít pec rozpálenou nejen ve vrchu pece, ale ideálně celou.
  • Až se rozhodnete, že bylo už kotlení dost, tak začnete vymetat. A chcete to dělat rychle. Nemusím vysvětlovat proč, že?
  • A taky se pokuste to vymést celkem do čista.
  • Když tam zůstane nějaký prach, tak to ani není takový problém, ale spíš uhlíky, které by tam celou dobu čoudili – chleba pak nechutná moc dobře.
  • Snažit se vyfouknout prach ven – foukáním do některého z otvorů – je obecně dobrý nápad.
  • Snažit se vyfouknout prach ven – foukáním pusou do některého z otvorů – je obecně hloupý nápad.
  • Dovedu si představit, že by to mohlo fungovat, kdybyste měli dostatečně silné dmychadlo a strčili ho do komína.

Pečení v peci

Předpokládám, že nemáte vhodný teploměr. Pokud ano, zahoďte ho a dělejte to jako já.
Je to hustější.

  1. Rozkotlili jste pec, vymetli ji.
  2. A teď! Strčte ruku do pece (snažte se nedotknout stěn). Já ji tam strkal až po předloktí.
  3. A počítejte. Hned po vykotlení ji tam ruku udržíte chvilku. Ale po 20 minutách ji tam udržíte třeba pět sekund.
  4. Tak si zapamatujte třeba pět sekund. Mrskněte tam chleba. A po deseti minutách uvidíte. Otevřete pec, zkontrolujte chleba. Zkontrolujte taky teplotu (zase rukou).

Když je spalený, tak příště ho tam příště zkuste dát, až tam udržíte ruku 8 sekund. Když není, tak to klidně příště zkuste ve 3 sekundách.To, jak dlouho se bude péct daný chleba, záleží na velikosti chleba, velikosti pece (…), takže prostě zkoušejte. Po třech kolech pečení jsme už docela dobře věděli, jak na to.Zase … je to o vztahu 😉

Prosby & díky nakonec

  1. Kdyby se vám to osvědčilo, tak klidně neváhejte odkazovat na tuhle poznámku, nebo na mě.
  2. Kdybyste měli nějaké dotazy, nebo připomínky, neváhejte se ozvat. Klidně do poznámky něco doplním, něco smažu, opravím.
  3. Kdybyste se do toho pouštěli, tak sem klidně hoďte odkazy na to, jak se to povedlo, budu jenom rád.

Množí se mi tady dotazy na to, jak udělat pec, kterou jsme dělali před dvěma lety na táboře. Proto jsem to rychle sesmolil sem. Na začátek jen řeknu, že nejsem profík, ani si nemyslím, že na světě neexistuje lepší návod na to, jak to udělat. Jenže ty návody, které jsem dobře zpracované viděl, mě nepřesvědčily. Tak jsme to zkusili a dopadlo to dobře. Nejvíce dotazů mířilo na teplotu a samotné pečení v peci, tak jsem se o tom rozepsal více. Postup stavby je dobře popsaný v tomhle fotopostu. Velmi doporučuji si ho nastudovat. Tento text je doplňkové studium, který se zabývá věcmi, které se těžko zachycují na fotografiích. Klidně budu tuto poznámku dál upravovat – podle ohlasů.Ptáte se tedy, jak na to?

Jak dlouho vám to bude trvat?

Den (možná den a půl) intenzivní práce dvou lidí. Hodně záleží na dostupnosti materiálu. Zabaví se u toho klidně i víc lidí. Podle mě tři jsou tak nějak ideál. Některé věci si člověk může připravit předem.

Co si máte připravit?

Nebudu vypisovat všechny logické věci (lopatu, nůž …), ale spíš věci, které se osvědčily
a možná by byl trochu problém je řešit později.

  • nějakou starou (bavlněnou) látku
  • celtu, plachtu (na střechu -> nechcete, aby se vám pak pec hnedle rozmočila)
  • pekařskou lopatu (ideální je dřevěná -> buď nějaká upravená deska, nebo pečlivě otesaný delší špalek)
  • dlouhý smeták na vymetání popela (!!! ideálně s dřevěnými nebo jinak neroztavitelnými štětinami)
  • Pokud máte hezky rovnou podlahu pece, tak na vymetání stačí takové bidlo, které má na konci takový ten krupiérský shrnovač. (Ano, jsem si jistý, že to je terminus technicus pro tuhle věc. Přesně tak se to jmenuje.)
  • pořádné rukavice (vatované nejsou ty pravé, jo?)

Postup stavby je dobře popsaný a nafocený v tomhle postu. Včetně popisků.
To, co je tam vysvětleno, nevysvětluji tady. Když už tam budete, tak nezapomeňte lajknout stránku skautů, jo?

Materiál

  • Ideálním materiálem na zdi je jíl. Když nemáš, nebo nepoznáš jíl, tak bude stačit hlína.
  • My jsme pracovali s hlínou, která v sobě měla malý obsah jílu a šlo to vlastně krásně.
  • Vytvoříš takzvaný „jílment“. Smícháním jílu/hlíny, vody a nahrubo nalámaného suchého sena (přesněji otavy).
  • Tvořili jsme z toho takové (cca loket dlouhé) hady, ve kterých byly záměrně delší stébla. Aby to celé drželo lépe pohromadě.
  • Na konstrukci lískové proutky
  • Kamení. To správné kamení.

Vrstvy & velikost

  • Pec klidně může mít jen jednu vrstvu. Šlo by to i bez těch kamenů. Záleží jen na vás. My jsme dělali stěny pořádně tlusté, protože jsem si říkal, že když už se tam topí, tak ať to vydrží aspoň na nějaké delší pečení (nám to klidně vyšlo i na tři kola). Prostě – tenčí stěny dřív vychladnou.
  • Samozřejmě, že se dá i hrát s velikostí samotné pece. Ale je potřeba myslet na to, že je potřeba uvnitř rozdělat slušně velký oheň a pak tam nějak manipulovat s chlebem, tak to nemůže být miniaturní.

Schnutí pece

Ideální postup doopravdy je, že byste pec postavili, pak zastřešili (a zastínili) a nechali ji pár dní schnout. To by byl ideál. Ale kdo z vás to má? Takže:

  1. Postavíte pec.
  2. Necháte ji trochu odpočinout (pár hodin).
  3. A pak v ní začnete pomalu topit. Bude to těžké (kvůli té vlhkosti), ale půjde to.
  4. Je vlastně dost důležité, abyste tam nedonesli z jiných kamen hned kotel uhlíků a velký oheň. Rychlejší z vás už vědí proč, že? Protože opěrná konstrukce by shořela dřív než by stihly pěkně vytuhnout první centimentry stěn zevnitř. Takže žádný spěch. Pěkně si užijte rozfoukávání ohně, který nechce hořet.

Pec je hotová, když je úplně proschlá. Nejspíš trochu popraská. Pokud je dost tlustá, tak rozhodně nepopraská skrz. Klidně největší praskliny zamažte, ale není to nutné.

Zatápění v peci

  1. Rozdělávali jsme oheň smrkovým dřevem, ale pak jsme kotlili jen dlouhými naštípanými kusy bukového. Prostě něčím, co má větší výhřevnost.
  2. Když oheň perfektně hořel, tak jsme to narvali, co to šlo a nechali rozhořet a pak zavřeli všechny otvory.
  3. A pak čekali. Těžko teď říct, jak dlouho (možná hodinku, nevím).
  4. Zásadní je, že jsem pokaždé důkladně osahával celou pec. Abych se postupně podle dotyku naučil, jestli, ať už budeme kotlit, jak chceme, tak tahle pocitová teplota je maximum a stále na peci udržíme ruku, nebo to nikdy nevykotlíme víc než tak, že na peci neudržím ruku déle než dvě sekundy. (Je to složité vysvětlit – je to pochopitelné?)
  5. Pak jsme začali vymetat (viz níže podrobněji)
  6. Myslím, že to celé trvalo – od prvního škrtnutí zápalkou začátek vytahování uhlíků – tak 4 hodiny.

Prostě – navažte se svou pecí vztah. Seznamte se. A naučte se jí naslouchat. Budete jí pak rozumět. Nebo to aspoň předstírejte. Jako v životě.

Vymetání pece

  • Nezapomeňte, že chcete mít pec rozpálenou nejen ve vrchu pece, ale ideálně celou.
  • Až se rozhodnete, že bylo už kotlení dost, tak začnete vymetat. A chcete to dělat rychle. Nemusím vysvětlovat proč, že?
  • A taky se pokuste to vymést celkem do čista.
  • Když tam zůstane nějaký prach, tak to ani není takový problém, ale spíš uhlíky, které by tam celou dobu čoudili – chleba pak nechutná moc dobře.
  • Snažit se vyfouknout prach ven – foukáním do některého z otvorů – je obecně dobrý nápad.
  • Snažit se vyfouknout prach ven – foukáním pusou do některého z otvorů – je obecně hloupý nápad.
  • Dovedu si představit, že by to mohlo fungovat, kdybyste měli dostatečně silné dmychadlo a strčili ho do komína.

Pečení v peci

Předpokládám, že nemáte vhodný teploměr. Pokud ano, zahoďte ho a dělejte to jako já.
Je to hustější.

  1. Rozkotlili jste pec, vymetli ji.
  2. A teď! Strčte ruku do pece (snažte se nedotknout stěn). Já ji tam strkal až po předloktí.
  3. A počítejte. Hned po vykotlení ji tam ruku udržíte chvilku. Ale po 20 minutách ji tam udržíte třeba pět sekund.
  4. Tak si zapamatujte třeba pět sekund. Mrskněte tam chleba. A po deseti minutách uvidíte. Otevřete pec, zkontrolujte chleba. Zkontrolujte taky teplotu (zase rukou).

Když je spÁlený, tak příště ho tam příště zkuste dát, až tam udržíte ruku 8 sekund. Když není, tak to klidně příště zkuste ve 3 sekundách.To, jak dlouho se bude péct daný chleba, záleží na velikosti chleba, velikosti pece (…), takže prostě zkoušejte. Po třech kolech pečení jsme už docela dobře věděli, jak na to. Zase … je to o vztahu 😉

Prosby & díky nakonec

  1. Kdyby se vám to osvědčilo, tak klidně neváhejte odkazovat na tuhle poznámku, nebo na mě.
  2. Kdybyste měli nějaké dotazy, nebo připomínky, neváhejte se ozvat. Klidně do poznámky něco doplním, něco smažu, opravím.
  3. Kdybyste se do toho pouštěli, tak sem klidně hoďte odkazy na to, jak se to povedlo, budu jenom rád.

Za dosavadní realizace vděčím zejména Markéta Barteková a Tomáš Bartek.
Děkuji za podporu také 16. oddílu Andromeda Velký Týnec a festivalu Habrovka.

Stránky: 1 2