Táborový chleba, ten je nej! To potvrdí každý, kdo ho někdy zkusil upéct. Pokud jste to nezkusili, nebo pokud chcete zkusit možná trochu víc profi metodu, jste tu správně.
Níže přinášíme návod od Libora a jeho kamarádů. Příspěvek má dvě strany: na první najdeš fotonávod, na té druhé podrobnější poznatky.
Celou stavbu včetně pečení zaznamenali a vy si tak vše můžete vyzkoušet sami. Zajímají vás tipy pro úspěšnou stavbu nebo vám jen není jasný postup? Stačí se zeptat v komentářích! Měli by Vaši kamarádi také vědět, jak na to? Neváhejte album sdílet! #skaut #letnidobrodruzstvi Foto, stavba a pečení: Libor Pospisil, Markéta Ťuková, Tomáš Bartek a Ondřej Došlík.
JAK NA STAVBU?
Hned na začátku přinášíme fotoalbum s postupem práce.
Počáteční motivační fotka 🙂 Každá stavba potřebuje svůj základní kámen. Pod tímhle je ještě asi 40 centimetrů kamení – kvůli lepší akumulaci. Aby stěny nepropadávaly dovnitř než uschnou, je třeba konstrukci překrýt – třeba starými prostěradly. Shoří také. Pro jílovou pec je nutné vykopat jíl. A jak je vidět, jíl byl hluboko. Smícháním jílu, vody a nahrubo nalámaného suchého sena (přesněji otavy) vzniká něco, čemu se mezi stavitelským týmem začalo říkat „jílment“ Markéta s Tomášem tvoří směs na pec. Libor s Tomášem dělají první vrstvu na základní konstrukci. Postupují podobně jako při stavění iglů – kruhově. Plechovka jako komín mohla zůstat, ale stavitelé ji nakonec odendali. Dokončená první vrstva. Tak tlusté stěny by stačily pouze na pečení placek, bochánků a dalamánků. Případně by se dala upéct jediná věc; pak by bylo potřeba znovu topit. Pokračuje se proto dále. V druhé vrstvě jsou naskládány kameny. Stavební tým dokončuje druhou (tzv. akumulační) vrstvu. První zatápění! Pro samou vlhkost pece oheň nechce hořet. Ráno po prvním zatopení. Fasáda je popraskaná od slunce, ne od tepla zevnitř. Jinak je stále docela vlhká. Taková je izolačně-akumulační schopnost pece! Děti nejdříve zkouší, jak je vrch pece jen lehoulince teplý. A pak se všichni společně dívají na to, jaká je uvnitř pekelná výheň. Markéta se mazlí s těstem. Noční pořádné kotlení v suché peci. První chleba za svitu čelovky. Ten druhý je obzvláště vyvedený. Ukázka vypálené „cihly“ zevnitř pece. Jeden z dalších chlebů. Podpažák. Dva naráz! Výsledek jednoho z pečících dnů. Nakonec je pec schopná na jedno zatopení upéct až pět chlebů a jedny buchty. Chléb a sůl. (A syrové maso.) Dobudovaná zvýšená střecha – aby se dalo kotlit i v dešti. Plachta nemůže být hned nad pecí, je tam velký žár. O chléb je zájem. Fotila Markéta. Správný pecař potřebuje správné náčiní! Celé stvořila a pak vyfotila Markéta. Stavba a pečení je poučná pro děti na táboře: tentokrát jim Libor povídá o mletí obilí. Fotila Markéta. Jak těžké je něco ručně umlít? Fotila Markéta. Pečící tým. Šikovná peka,řka Markéta a starý pecař Libor. Fotil Ondřej
