Kitty

kitty

Kristýna Štafenová

Jsem hrdá Úvalačka, zde momentálně vedu 13. dívčí oddíl Safira, a taky studentka PedFUK Učitelství pro 1. stupeň ZŠ, ale hlavně holka, kterou baví dělat to, co dává smysl. Ve volném čase se věnuji vedení farního sborečku, turistice, cestování, dobrovolničení, odpočívání, žití, bytí, filozofování – což jsou taky činnosti, kde ocením přítomnost mých nejbližších.

moje nejlepší skautská vzpomínka:

Je jich milion skvělých, ale asi nikdy nezapomenu na svůj první a poslední čistě holčičí tábor. Vzít si na starost všechny budíčky, rozcvičky, jezdit s kárkou pěšky pro vodu, odvést tunu programů a ve volných chvílích kácet stromy. Aneb co tě nezabije, to tě posílí! + všechny táboráky!

oblíbená hláška

„Podle mě jsou lidské bytosti od přírody dobré. Poznáš, kdy překročíš hranici ke zlu, a pro každého je životní výzvou, aby zůstal na správné straně.“  

Balada o ptácích a hadech (Suzanne Collins)

Kde mne potkáte na Oikose?

Tam, kde v tu danou chvíli budu. Určitě na nějakých supr programech a třeba u jídla…

V jakých oborech jsem silná v kramflecích?

Silná je silný slovo. Od každýho trošku, to se pro vedení oddílu hodí – plánování, pedo-psycho, seberozvoj i tým… (stále se učím a chci učit!)

výslech:

Co zbožňuji:
Upřímné úsměvy.

V příštím životě budu:
zdolávat osmitisícovky.

Co o mne nikdo neví?
Jako dítě jsem si zapívala hlavní roli opery Brundibár.

Štve mě, že nikdy nebudu umět…
mluvit všemi jazyky světa.

Když vidím účastníka či účastnici, tak…
si vzpomenu na svůj ročník Oikosu.

Kdybych měl něco nakreslit, co by to bylo?
Roztátýho sněhuláka, co mě naučil táta.